Ondřej Liška, skoroemeritní předseda Strany zelených, řekl: "Já se uživím vždy a nebudu naši zemi nic stát." Podívejme se na jeho dosavadní kariéru, abychom si mohli učinit obrázek o možné pravdivosti jeho výroku.
Rubrika Lidé a jiná zvěř
Nastal den zúčtování. Národ se vzepjal k výkonu volebního práva, jehož výronem jsou dvě stovky poslanců, na které budeme moci následující čtyři roky nadávat. Prvotním pocitem po skončení voleb je, alespoň v mém případě, úleva. Že skončila hysterická volební kampaň, která v podstatě nepřestala od minulých voleb.
Za pár hodin začnou letošní volby do Poslanecké sněmovny. Páté v historii samostatné České republiky. A já ještě pořád nevím, koho budu volit. Jaké možnosti se nám nabízejí, v pořadí podle volebních čísel?
Říká se, že nejefektivnější formou vlády je osvícená diktatura, jejíž zásadní problém spočívá v tom, že nejpozději ve druhé generaci přestává být osvícenou. S trochou jedovatosti se dá toto pravidlo vztáhnout na ty z českých úřadů, které mají hlídat úřady ostatní.
Pravděpodobně jste se již setkali s iniciativou "Defenestrace 2010 – kroužkujte ty dole". D-FENS přišel s upgradovanou verzí. Její princip spočívá v tom, dát preferenční hlasy těm lidem, kteří nejsou profesionální politikové a kteří nejsou závislí na státu. D-Fens radí preferovat kandidáty, kteří se živí způsobem nezávislým na státu, což je způsob myšlení, který jest mně celkem blízký. Naleznuv ve schránce hlasovací lístky, rozhodl jsem se probrat se touto optikou kandidátkami politických stran. Zde jsou výsledky.
Demokracie je systém, ve kterém všichni dostanou to, co si většina zaslouží. Tento bonmot je vcelku přesným vyjádřením toho, co se stalo s kapesními počítači v průběhu uplynulých let.
Dnes jsme s Myshí navštívili na Kampě výstavu Země krásná neznámá (pokud to chcete udělat také, máte možnost, ale jenom do 30. 10.). Fotografie Yanna Arthuse Bertranda jsou nádherné a zajímavé, ale v mých očích je značně deklasují komentáře na úrovni primitivní ekoagitky.
Jest českým národním folklórem nadávat na vysoké platy našich poslanců a na to, jak zneužívají svého postavení tím, že jako své asistenty zaměstnávají své rodinné příslušníky. Já na tom zase nic tak špatného nevidím.
Tento blog jsem před více než třemi lety otevíral příspěvkem nazvaným Kopačky pro T-Mobile. Pokrok nezastavíš, takže když jsem se rozhodl po letech opět změnit mobilního operátora, máme zde přenositelnost mobilních čísel. Funguje už zhruba od února, takže by se dalo očekávat, že koncem července bude mechanismus vychytaný. Možná, ale jisté masařky zůstaly.
Slovy v nadpisu reagoval jeden můj známý, když došla řeč na facku, kterou uštědřil enfant terrible ODS Miroslav Macek momentálnímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi.