Společnost Oracle nabízí zdarma ve svém cloudu server se čtyřmi jádry, 24 GB RAM a 200 GB disku. Jaký je v tom háček? Má ARM architekturu a běží na něm Linux. V novém seriálu vám ukážu, jak na takovém serveru bezpečně a odděleně od sebe hostovat více ASP.NET Core aplikací.
Rubrika IT
Pokud provozujete webovou aplikaci, je dobré vědět, že se těší dobrému zdraví. Že běží, odpovídá na HTTP requesty, ale také že běží správně. Tedy nejenom že běží web server, ale třeba také jestli se dokáže připojit k databázi, k cloudovému úložišti, jestli je dost místa na disku, jestli nezabírá moc paměti a podobně. To lze samozřejmě monitorovat zvnějšku aplikace, například pomocí performance counterů, ale to musíte mít pod kontrolou celou infrastrukturu, což často není možné nebo praktické. Proto je v ASP.NET Core přítomna technologie health checků, které fungují zevnitř. Aplikace pomocí nich dokáže otestovat sama sebe a reportovat, zda jednotlivé její části fungují tak jak mají.
Upgrade ASP.NET aplikací z 6.0 na 7.0 je snadný a téměř bezpracný. Ale můžete narazit na to, že se vám po upgrade databáze odmítne připojit k databázi s poněkud kryptickou chybou. Ukážu vám, jak tento problém vyřešit hned třikrát: dvakrát rychle a jednou správně.
Před několika dny Microsoft vydal .NET 7.0, další verzi této platformy. Oproti LTS verzi 6.0 toho nepřináší přehnaně mnoho, ale pár novinek se tam najde. Proto jsem se rozhodl uspořádat jednodenní školení, které se bude zabývat novinkami v současných verzích C#, .NET. ASP.NET a Entity Frameworku. Volně rozházené po školení budou též různé tipy platné i pro starší verze .NETu, které se mi jinam úplně nevešly.
Většina serverů jejichž služby využíváte je nejspíš virtualizovaná. Jejich software neběží přímo na hardware, ale ve virtuálním, emulovaném počítači, který umožňuje na jednom fyzickém hardware provozovat několik logických serverů. Děje se tak z důvodu snazší správy i z důvodů ekonomických, umožňuje to lépe využívat dostupný výpočetní výkon. Na Z-TECHu jsem pro vás připravil seriál o virtualizační platformě Hyper-V, která je součástí Windows.
Windows 10 a Windows 11 obsahují možnost jak spustit "virtuální počítač" s čistou instalací Windows, který je izolovaný od toho fyzického, skutečného. To můžete využít v případě, že chcete vyzkoušet něco, co na svém běžném PC dělat nechcete. Například nainstalovat nějakou aplikaci kterou nechcete používat dlouhodobě. Po vypnutí Sandboxu se totiž všechny provedené změny ztratí a vše se vrátí do původního stavu.
Když se před .NET vývojářem řekne "databáze", zpravidla si představí Microsoft SQL Server. Nicméně nejpoužívanější relační databází na světě je něco jiného: embedded databáze Sqlite. A ta má přímo od Microsoftu velmi dobrou podporu i v .NETu.
Skoro každá webová aplikace má nějaký skoro statický obsah. Obsah, který sice není měněn zcela pravidelně a nejde o její hlavní úkol, ale přesto je dobré mít možnost ho editovat jinak než zásahem do zdrojáku. Různé pomocné texty jako podmínky použití, kontakty a podobně. V osmidílném seriálu jsem vám ukázal, jak lze specifické řešení pro jednu aplikaci přeměnit v univerzální komponentu.
Můj oblíbený systém automatického verzování podle datumu a času není kompatibilní s novými funkcemi .NETu pro snazší vývoj, jako je hot reload částečná kompilace. Proto jsem musel přijít s jiným způsobem, jak zjistit datum a čas buildu aplikace.
U počítačů jsem víc než třicet let. Tak snad mám morální právo o nich (a věcech kolem nich) rozumovat nejenom technicky. Pokud vás moje rozumování zajímá, můžete na kanálu Z-TECH najít moje videa z řady IT fenomén. A máte také možnost navrhnout, jaké fenomény by měly být předmětem dalších pokračování.