Obvykle u svých modelů prezentuji hotová řešení. Jenomže ono to často nevyjde na první pokus. 3D tisk je ovšem nástrojem pro rychlé prototypování a iterativní vývoj. Na příkladu jednoduché průchodky vám ukážu postupný vývoj a ladění.

V základu je zadání jednoduché. Mám velkou díru (⌀ 20 mm), kterou potřebuju protáhnout malý kabel (⌀ 4-5 mm). Což je v mnoha ohledech pořád lepší situace, než kdybych měl malou díru a velký kabel, ale ani tak nic moc. Aby byla situace ještě o něco zábavnější, kabel má na konci USB konektor, takže velká díra se hodí, ale po protažení ji potřebuju nějak zaslepit, aby se dovnitř neprášilo a výsledek vypadal aspoň trochu profesionálně.

Sice existují různé průchodky, ale nepodařilo se mi najít takovou, která by vyhohovala všem parametrům. FITJPI!

Tři generace prototypů

Základní koncept je jednoduchý: Šroub a matka, uprostřed šroubu díra pro kabel a šroub rozdělený na dvě části, aby prošel i konektor.

Na obrázku vidíte tři iterace prototypu:

První pokus (vlevo) vyšel překvapivě dobře. Bál jsem se, jestli tištěný závit bude funkční, ale přestože vizuálně není dokonalý, funguje v praxi dobře. Nicméně po praktickém vyzkoušení jsem našel tři problémy:

  1. Kulatá základna znamená, že se to špatně utahuje, protože to není za co chytit.
  2. Rozdělení šroubu na dvě části je funkční, ale vzhledem k nepřesnosti tisku je třeba vkládaný díl (ve tvaru V) lepší udělat o malý kousek menší.
  3. Venkovní matice o výšce 12 mm je zbytečně robustní, lze ji udělat nižší, což mimo jiné zkrátí dobu tisku.

Druhý pokus (uprostřed) vyřešil první a druhý problém. Čtvercová základna zabraňuje protočení šroubu a o 0,25 mm zmenšená menší výseč šroubu je tak akorát. Nicméně přinesl další, protože jsem si neuvědomil, že v krabičce jsou v rozích malé nálitky, které zabraňují tomu, aby čtvercová základna zapadla na místo. Nicméně koncept je funkční, což jsem ověřil tím, že jsem rohy prostě uštípl kleštěmi.

Třetí pokus (vpravo) je zatím poslední iterace. Větší zaoblení rohů vyřešilo problém s nálitky a snížení matice ze 7 mm na 5 mm přineslo zkrácení doby tisku na půl hodiny

Hotový výrobek je zcela uspokojivý:

Výsledný kód

Pro vlastní generování metrického závitu M20 jsem použil hotovou knihovnu. Pro generování zaoblených rohů pak používám svou vlastní knihovnu A2D Kód v OpenSCADu vypadá takto:

Naučte se OpenSCAD

Pokud vás modelování v OpenSCADu zaujalo, podívejte se na seriál video školení na kanálu Z-TECH. Je k němu i bezplatný eLearning. Nový díl vychází každé úterý v poledne.