altair.blog

Rubrika IT historie

Když BASIC vládnul světu
Když startoval (tehdy se tomu ještě neříkalo “bootoval”) můj první počítač, na pár sekund zobrazil hlášku “Testing memory”. Pak pípnul a přivítalo mě hlášení “BASIC G /V3.0”. Ten počítač byl československé výroby a jmenoval se PMD 85-3. A stejně jako většina malých počítačů té doby – včetně populárnějších a světově rozšířenějších modelů typu Sinclair ZX Spectrum, Commodore C64 nebo třeba Atari 800 – po startu automaticky nabídl prostředí programovacího jazyka BASIC.
Osborne nebyl první, stručná historie notebooků
První počítače pro sebe potřebovaly vlastní budovu a nebylo jich mnoho. Thomasovi J. Watsonovi, tehdy šéfovi IBM, je připisován výrok že nevidí trh pro více než šest počítačů na celém světě. Ve skutečnosti nic takového neřekl, ale je pravdou, že poměrně dlouho panovalo přesvědčení, že počítače budou veliké a bude jich málo. Ostatně i Isaac Asimov, velmistr science fiction, takto počítače viděl i ve vzdálené budoucnosti a nástupem malých modelů byl překvapen.
Covid a Michelangelo
Začalo to všechno vlastně zcela nenápadně. Psal se rok 1949 a jistý Neumann János Lajos na universitě v Illionis držel přednášku s komplikovaným názvem "Teorie a organizace složitých automatů". Tak se zrodil koncept počítačového viru. A ty klasické mají hodně společného s těmi organickými, jako momentálně populární koronavirus SARS-CoV-2.
BrowserChoice.eu aneb Válka prohlížečů
"Je váš program tak špatný, že ho uživatelé nechtějí ani když je zadarmo? Obraťte se na Evropskou unii. Ta může přikázat výrobci jiného, úspěšnějšího programu, aby distribuoval i ten váš." Těmito slovy jsem před více než jedenácti lety zahájil video, které ukazovalo, jak vypadala tehdejší horká novinka, totiž "Browser Choice" nebo "Ballot Screen" ve Windows 7. Jednalo se o jeden z posledních záchvěvů války prohlížečů, nepříliš povznášejícího období v historii výpočetní techniky. Jak to vlastně s prohlížeči a jejich jádry tenkrát bylo? A jaké ponaučení si z toho můžeme vzít pro dnešek?