Obsáhlý článek o elektronických volbách jsme s Vladimírem Smejkalem a Jindřichem Kodlem napsali před devíti lety, vyšel v DSM v roce 2011. Ačkoliv se od té doby dost změnilo, myšlenky v něm vyjádřené jsou platné stále. Vzhledem k tomu, že se nyní začíná o elektronizaci voleb znovu mluvit, se souhlasem spoluautorů jej (v původní podobě) vydávám znovu.
Rubrika Bezpečnost
Pandemie koronaviru udělala pro rozvoj eGovernmentu v ČR víc, než několik předchozích vlád dohromady. Počet datových schránek výrazně narostl, stejně jako podíl těch, kdo mají povolený příjem komerčních Poštovních datových zpráv. A bezplatné posílání PDZ v době výjimečného stavu otevřelo stavidla spamu.
Podle vyhledávače Shodan výrazně stoupl počet VPN a RDP serverů dostupných z Internetu. Výrazně také stouplo vytížení cloudových služeb a uživatelé Microsoft Azure hlásí občasné problémy s kapacitou.
Nový koronavirus SARS-CoV-2 může pro vaši počítačovou síť představovat nebezpečí ve dvou případech. Za prvé, pokud zaměstnáváte androidy, kombinující bionickou a kybernetickou složku. Za druhé, pokud je nezaměstnáváte.
Pokud za službu neplatíte, nejste zákazník, ale produkt který je prodáván. Nejnověji se to přihodilo produktům užívajícím zdarma dostupný antivirus Avastu. Běžné spotřebitelské "bezpečnostní balíky" mnohdy spíše škodí než aby pomáhaly.
Na IoT mi vadí hlavně to první písmenko - Internet. Nevidím důvod, proč by při budování "chytré domácnosti" měla vnitřní komunikace být závislá na externí internetové službě - a na připojení k Internetu vůbec. Základem pro komunikaci (nejen) IoT komponent je protokol MQTT. Rozhodl jsem si tedy postavit vlastní MQTT server na bázi Orange Pi Zero, miniaturního počítače s ARM. Přináším vám kompletní návod.
Novoroční předsevzetí jen zřídkakdy přežijí první dny nového roku. Sada z oboru kybernetické bezpečnosti, kterou jsem pro vás připravil, má proti těm obyčejným jednu základní výhodu: funguje automaticky. Stačí vše jednou správně nastavit, a o realizaci se postará počítač a telefon.
V tentýž den, kdy ransomware vyřadil z provozu nemocnici v Benešově, zastřelil šílený střelec v nemocnici ostravské několik lidí. Média byla plná živých přenosů, na místo si osobně jel dělat PR premiér, ministr vnitra i prezident republiky. Útok aktivního střelce je něco jako přírodní pohroma - nedá se mu realisticky vzato zabránit, nedá se s ním nic dělat, lze jenom řešit následky a doufat, že brzo přestane a nebude se opakovat. Ačkoliv jde o obrovskou osobní tragédii zúčastněných a jejich blízkých, je to problém osobní, malého rozsahu a objektivního významu. Potíže benešovské nemocnice jsou projevem mnohem většího problému, který je potenciálně mnohem horší a který bude v budoucnu stát mnohem více lidských životů. Jenom se na něm mnohem hůř dělá osobní PR.
Před několika lety se v IT oblasti objevil nový fenomén zvaný ransomware. Jedná se o viry, které zašifrují data na disku a následně vyžadují zaplacení výpalného. Po prvotní vlně publicity to vypadalo, že vlna ustala, ale je to falešná představa. Ransomware se daří dobře a v dohledné budoucnosti se nejspíš nic nezmění. Jenom v posledních týdnech jsem pomáhal několika obětem.
Společnosti NordVPN, poskytovatele stejnojmenné VPN služby, utekly privátní klíče a neznámý útočník získal plnou kontrolu nad jejich serverem ve Finsku. NordVPN přitom patří mezi ty lepší společnosti, které VPN provozují. Společnost VPNpro u velkého množství různých VPN služeb zjišťovala, komu vlastně patří. Výsledky byly pozoruhodné: 97 služeb ve vlastněno jenom 23 společnostmi, z nichž řada sídlí v zemích, které neslynou zrovna nejlepší pověstí, pokud jde o dodržování soukromí internetových uživatelů - například v Číně nebo Pákistánu.