altair.blog

Rubrika BDSM

Dovolená na venkově (4/7)
Usnul jsem rychle a brzo a možná i proto bylo moje vstávání druhý den ráno méně krušné. Rozhodně jsem nezapomněl na pravidlo ohledně oblečení, nebo spíše absence oblečení, a nevysloužil jsem si tudíž trest hned po probuzení. Zato jsem byl svižně zapřažen do práce, stejné jako předtím: vyčistit boxy a zamést. Tentokráte jsem si dal pozor a zametl i pod rohožemi a celkově myslím, že mi to šlo lépe a rychleji - praxe ze včerejška se projevila. Když Monika přišla moji práci zkontrolovat, obešlo se to bez poznámek a naštěstí i bez trestů nebo jiných výchovných zásahů.
Dovolená na venkově (3/7)
Když jsme se najedli, šel mi Marek ukázat ty části statku, které jsem večer neviděl. Přiléhala k němu pastvina pro kozy, ohrazená laťkovým plotem (přes který se prý kozám bez větších obtíží a k pramalé radosti sousedů dařilo pravidelně utíkat) a elektrickým ohradníkem obehnané pastviny pro krávy a větší a menší výběh pro koně, každý s přístřeškem, který koně chránil před deštěm, prudkým sluncem a větrem.
Dovolená na venkově (2/7)
Ráno mne vzbudilo rázné plesknutí po nahém zadku. Byl to Marek, který ze mne stáhl peřinu a přetrhl mé ranní snění. „Vstávat a cvičit,“ zavolal s veselostí ranního ptáčete, zatímco já jsem se snažil uvědomit si kde jsem a co tam dělám. „Teda, stačí, když budeš vstávat, o výcvik se ti postará Monika,“ hlaholil vesele. Cosi jsem znechuceně zabručel. „Klusej do maštale, čeká na tebe. A na tvém místě bych si pospíšil.“
Dovolená na venkově (1/7)
Vystoupil jsem z auta na tmavém dvoře. Byl večer na sklonku babího léta a já jsem přijal nabídku své kamarádky, abych na její farmě strávil víkend v rámci „pracovního, výchovného, výcvikového a rekreačního pobytu“, jak to nazvala. Věděl jsem, že nudit se rozhodně nebudu; na to jsme se znali moc dobře.
Zemanovo krušné odpoledne
„Neřáde černej, proč já tě vůbec živím, darmožroute. Jinej by tě dávno dal rozsekat do fašírky. Takhle mi oplácíš?“ Hromování a nadávky se nesly široko daleko. Kdo by se podíval na jezdce, který se právě zvedal ze země, ani by se jim nedivil. Nebyl na něj hezký pohled: pravou polovinu těla měl obalenou bahnem, stejně jako větší část tváře, zjevně po pádu z černého hřebce, který ho sledoval s výrazem půl pobaveným, půl nezúčastněným a hromování na něj nedělalo přílišný dojem, protože si v jeho průběhu uškubl pár zelených lístků z blízkého stromu a začal je zaujatě žvýkat.
Jitřenka a světlonoš
„Tohle prostě nedopadne dobře,“ pomyslel si mladík, který napolo klečel, napolo seděl opřený o box v zešeřelé stáji a spíš cítil, než slyšel nervózní pohyby velkého těla za sebou. Staré koňácké úsloví praví, že když po koni něco chceš, valachovi přikaž, hřebce požádej a s kobylou konzultuj. S černou klisnou nikdo nekonzultoval, zda pokládá za dobrý nápad čekat bezmála dvacet minut nasedlaná v boxu a podle jejího nespokojeného podupávání bylo vidět, že to nepovažuje za dobrý nápad.
Země plná otroků - recenze
Povídková knížka jedné z profesionálních českých domin je příjemné čtení na nadcházející babí léto, hluboké poznání v ní však nečekejte.
BDSM jako téma v moderní hudbě
Vlastně to všechno začal Tony Conrad, když v roce 1965 ukázal nepříliš známé hudební skupině The Falling Spikes nenápadný paperback, zabývající se rozličnými parafiliemi a sexuálními úchylkami. Není známo, co si členové kapely mysleli o jejím obsahu, ale minimálně její název zaujal tehdejšího bubeníka Anguse MacLisea natolik, že jej navrhl použít jako nové jméno skupiny.