Čistokrevní psi mají často dost komplikovaná jména - třeba Šelmíra se oficiálně jmenuje Emiate Šungmánitu-ha Khoyáke. Chcete vědět, proč tomu tak je, co ze jména vyčtete?

Při čistokrevném chovu psů si chovatel nejprve za mírný poplatek zaregistruje jméno své "chovatelské stanice", které se pak stane částí jména všech psů, které odchová, je to trochu jako příjmení. Název záleží zejména na fantazii chovatele, omezení jsou malá.

Průkaz původu
Pokud máte "psa s papírama", tak tohle jsou ty papíry - průkaz původu a rodokmen.

Třeba Esta byla z CHS "Kanýčo" a pokud vím, tak její název pochází ze jmen prvních psů jejího majitele - Canis a Ikar. Bystrá byla "S divokou krví", Vita (Aequitas) je "ArQeVa" (pojmenováno podle psů, Aron, Qeron a Valkýra). Známá a jedna z největších je "z Molu Es" (majitelé jsou MOnika a LUboš Soukupovi) a řada dalších. V případě Šelmíry (Emiate) "Šungmánitu-ha Khoyáke" znamená "ten kdo nosí vlčí kůži" v jazyce indiánského kmene Lakotů - chovatelka je ujetá na indiány :-)

Registrace chovatelské stanice Karkulčin postrach
Tak dlouho jsem lobboval za to, aby někdo pojmenoval chovku "Karkulčin postrach", až jsem si ji muset zaregistrovat sám (ale ještě nemá žádný vrh).

Štěňata z jednoho vrhu se pojmenovávají tak, aby jejich jména vždy začínala stejným písmenem. U prvního vrhu A, u druhého B a tak dále. Pokud chovatel protočí abecedu, po Z následuje znovu A (označuje se to většinou jako A2 atd). Až se nám narodí první štěňata, budou se tedy jmenovat A-něco Karkulčin postrach.

Fun fact: Moje první dítě se jmenuje Alexandra, druhé Bert. Teď už víte proč.

Že mají psi stejné "příjmení" ještě neznamená, že jsou jakkoliv příbuzní. Chovatelská stanice může mít (postupně nebo současně) několik chovných fen, dokonce i různých plemen. Pro každé plemeno v chovatelské stanici je vlastní řada písmen - každé plemeno si vede vlastní abecedu. Jména štěňat se v jedné chovatelské stanici v rámci jednoho plemene nesmí opakovat (což zní sice směšně, ale u dlouho existující, velké chovky s více fenami a externími vrhy je to možné). Navíc za určitých okolností může pod jedním názvem chovatelské stanice chovat víc lidí, pokud je třeba fena ve spolumajitelství a podobně. Typický případ je třeba CHS S divokou krví, která se už pomalu dostává do poslední třetiny abecedy, ale většina vrhů je "externích". Pokud někdo chce odchovat jeden, dva vrhy, často to nechce zařizovat celé sám a chovatel jeho feny mu může poskytnout i tuto formu podpory.

Jak je to u nás?

Oficiální jména samozřejmě není nutné používat a na psa je možné volat jakkoliv. Ale dá se s nimi užít hodně zábavy.