Expedice zatím probíhá vcelku podle plánu. Ano, i chaos při nečekaném nakládání Vlka patří do plánu - přece jenom jsem zažil už pár akcí s furry, aby mne taková drobnost mohla zaskočit. Dokonce jsme cestou ani nezabloudili a byla obzvláštněna toliko labilním žaludkem canidae: Esta s Apou se v autě kolektivně pozvracely a Vlkovi v tomtéž zabránil toliko včasný příjezd na místo určení.
Camp Pod hrází ve Vyšším Brodě pro mne tentokrát neznamenal zvláštní šok. Dokonce zde mají i civilizační vymoženost v podobě toaletního papíru, což je - neklame-li mne paměť - od loňska novinka. Dýchlo tu na mne i kouzlo domova, když jsem na občerstvení našel nalepenou svoji firemní samolepku. Zajímalo by mne, jak se tam dostala, rozdávám je sice hojně, ale zase tak masově ne...
Stinnou stránku zatím představuje především to, že jsem si doma nechal boty do vody. Jsem zvědav, jak je budu v místní divočině zítra kupovat...