Tak tohle byla asi jediná věta z dnešního dne summitu, se kterou se vám mohu svěřit. Pokud bych prozradil cokoliv dalšího, měl by Microsoft právo mě prodat do otroctví, nebo alespoň něco takového je v non-disclosure agreementu, který jsem podepsal.

Pronesl ji CEO Microsoftu Steve Ballmer, když přišla řeč na téma open source. A má, i když je to trochu nezvyklý pohled na věc, pravdu.

Dnešní den byl ve znamení "Executive speeches", tedy proslovů významných představitelů Microsoftu, kteří nás v předstihu seznamovali s tím, jakým směrem se budou rozvíjet Microsoftí produkty. Řeč ovšem přišla skoro výhradně na věci mimo obor mého zájmu, takže jsem si z toho moc neodnesl - změny v multimediálních záležitostech okolo Windows mi tep nezvedly.

Našel jsem si čas i na krátkou procházku po okolí hotelu. Je příliš málo času, rád bych Seattle (potažmo celou Ameriku) poznal trochu lépe, ale obávám se že na to nebudu mít čas.

Kdyby mne tu ale někdo zčista jasna vysadil, určitě bych hned poznal, ve kterém státě jsem. Pokud se tady kdekoliv rozhlédnete kolem sebe, zcela určitě uvidíte nejméně jednu americkou vlajku. O náklonnosti američanů ke své vlajce vím, ale zatím jsem se s ní nesetkal naživo.

Spojené státy jsou zemí nápisů, tedy přímo prokletím pro mne. Moje babička z matčiny strany, budiž jí země lehká, o mně kdysi prohlásila, že kdybych našel potištěný hovno, tak si ho přečtu taky. Má pravdu, všechny možné domovní řády, požární poplachové směrnice a podobné literární exhibice znám nazpaměť.

Tady je cedulí s hodnotnými informacem spousta. Dveře na sobě mají výrazný nápis jak je otevřít. Dopravní značky podrobně popisují co je třeba dělat či nedělat a podobně. Nejvíc mne zaujala cedule na semaforu, hlásající "STOP HERE ON RED".

Jenom se obávám, že rozličná varování a upozornění mají skoro opačný efekt. V Čechách když jeden vidí ceduli, tak ví, že se ji obvykle vyplatí přečíst. Tady je jich tolik (a všechny psané VÝRAZNÝMI VELKÝMI PÍSMENY), že je pomalu začínám ignorovat i já.

V galerii najdete nové fotky. Bohužel jsou zatím skoro všechny foceny malým automatickým kompaktem Sony, který je sice malý, ale upřímně řečeno stojí za houby, a ani nemám čas si s nimi pohrát, takže jsou spíš informativní, než hezké. Doufám že se to zlomí zítra, budu toho s sebou obecně tahat méně, takže si budu moci vzít lepší (a větší) fotoaparát.