Jest třeba zapsat do analů, že kam až má paměť sahá - což na druhou stranu nic moc neznamená - historicky poprvé souhlasím s Vladimírem Špidlou, který podle iDnes označil připravovaný přímý přenos přelíčení s Karlem Srbou za reality show.

Už se ovšem neztotožňuji s jeho kategorickým odsudkem. Na vysílání přímého přenosu ze soudní síně nevidím sice nic extra užitečného, ale ani neetického.

Podle §2 odst 10 Trestního řádu jsou soudní jednání v trestních věcech veřejná a kdokoliv se jich tedy může jako divák zúčastnit. Navíc shora uvedený zákon účast veřejnosti na líčení přímo podporuje, jeho §199 praví:

(1) Hlavní líčení koná soud zásadně veřejně.

(2) Má přitom na zřeteli, aby občanům byla poskytnuta v nejširší míře příležitost sledovat projednávání věci soudem a aby se co nejúčinněji projevilo výchovné působení trestního řízení na širokou veřejnost ve smyslu jejího aktivního zapojení do úsilí trestnou činnost zamezovat a jí předcházet. Ve vhodných případech provádí proto hlavní líčení přímo v místě, kde byl trestný čin spáchán, anebo na pracovišti, popřípadě v bydlišti obžalovaného. V tom případě o konání hlavního líčení vyrozumí zájmové sdružení, občanů jež může účast občanů zajistit a účinně přispět ke splnění účelu sledovaného veřejným konáním hlavního líčení.

Veřejnost lze přitom z jednání vyloučit pouze ve velmi specifických případech (např. při projednávání utajovaných skutečností).

Zvukové a obrazové záznamy lze v soudní síni pořizovat toliko se souhlasem soudu. Podle citované zprávy soudce proti přenosu nic nenamítá (narozdíl od jisté soudkyně, která se mi onehdá snažila zakázat používání byť jenom kapesního počítače :-)

Můžeme diskutovat o tom, zda prostředky veřejnoprávní televize byly na přímý přenos vynaloženy účelně či nikoliv. Vzhledem k tomu, že se jedná o činy spojené s vysokou politikou, kloním se spíše k názoru, že se o veřejný zájem jedná. A současně právě zde vidím přičiny neobvyklé shody politiků v náhlé obavě o regulérnost jednání soudu v takových podmínkách.

V každém případě, nevidím žádný zásadní rozdíl mezi konáním přelíčení na pracovišti obviněného (i když na zamini by se možná nějaká připomínka práva hodila) nebo jeho přenosem v televizi.

Jenom si nejsem jist, zda při proslulé kvalitě soudů v českých zemích bude to výchovné působení fungovat.