Omlouvám se oběma příznivcům svého blogu, že jsem ho poslední dobou zanedbával. Měl jsem příliš mnoho práce, a upřímně řečeno i málo námětů.
Nemám rád peníze. Tedy, abych byl přesný: proti financím jako takovým nic zásadního nenamítám, ale nesnáším jejich fyzickou reprezentaci, tedy bankovky a mince. Zabírají příliš mnoho místa, ztrácejí se, poškozují, je nutno je rozměňovat a podobně. To jsou ty menší problémy.
Větší problémy jsou, že se dost často můžete ocitnout bez peněz, aniž byste celkově strádali finanční tísní - prostě jenom nemáte žádné šustivé papírky, i když na bankovním kontě máte prostředků dostatek.
Tento problém řeší platební karty, dnes již naštěstí přijímané na většině obchodních míst. V českých podmínkách se ovšem často jedná o karty spíše "výběrové", než "platební". Řada lidí si pod tlakem svých zaměstnavatelů (pro které je to výhodnější) zřídila bankovní účet a dostala k němu zadarmo platební kartu. Využívají ji převážně k tomu, že jednou za čas vyberou větší množství peněz a nadále platí všechno v hotovosti.
Pomineme-li výše uvedené problémy, je tento postup nevýhodný i finančně. Za výběr z bankomatu platíte poplatky vy, jako klient (řádově obvykle v desítkách korun). Za platbu kartou u obchodníka se sice poplatky platí také, ale platí je obchodník, což vás nemusí v zásadě příliš zajímat.
Drobným nedostatkem je, že řada obchodníků neumí s platebními kartami příliš dobře zacházet. Nevědí, co mají dělat a když, tak to dělají k uzoufání pomalu. Můžu z kůže vyletět, když prodavačka čaruje s mojí "kreditkou" a směrem k frontě tvořící se za mými zády ublíženecky prohodí "musíte počkat, pán se rozhodl platit kartou". V případě, že se někdo tímto způsobem snaží imputovat mně pocit viny a okolnímu davu nenávist vůči mé osobě, reaguji většinou dost naštvaně.
Konkrétně poukazem na to, že za zbytečné čekání nevděčí mně, ale obchodníkovi, který nemístně šetří na svých zákaznících. Samotná autorizace transakce je operace, která zabere nejvýše jednotky vteřin. V civilizovaných zemích je platba kartou operace, trvající typicky menší dobu, než platba hotovostí (jeden podpis a je to, žádné hledání a vracení drobných). Terminály jsou připojeny speciální datovou sítí, nebo alespoň ISDN linkou.
V českých reáliích jsou terminály většinou připojeny klasickou analogovou pevnou linkou (mají v sobě vestavěný modem), takže ověření transakce včetně navázání spojení skutečně trvá několik desítek vteřin. Což je ovšem problém obchodníka, nikoliv můj jako zákazníka. A jediný způsob, jak dosáhnout změny, je prostě kartami důsledně platit, kdekoliv to jde a za cokoliv, neschovávat si je jenom pro "velké nákupy".
Jak by mělo placení platební kartou správně probíhat?
- Obchodník od vás převezme kartu a vloží ji do terminálu/imprinteru. Nesmí přitom kartu odnést z vašeho dohledu, musíte ji mít stále na očích. Není tedy možné, aby obchodník s kartou zmizel neznámo kam a časem se vrátil - nevíte, co se s ní mezitím stalo. Terminál by měl být umístěn odpovídajícím způsobem. V restauraci se často používají bezdrátové terminály, které přinesou hostovi přímo ke stolu. V případě elektronického terminálu obchodník projede kartu čtečkou a na displeji zkontroluje, zda načtené číslo karty odpovídá tomu, které je na ní vytištěno. Potvrdí částku a odešle ji k autorizaci na autorizační centrum (v ČR je jím pro většinu karet MUZO). Vytištěnou účtenku vám dá podepsat, přičemž vám nesmí umožnit vidět podpis na platební kartě (musíte se podepsat "zpaměti"). Po ověření podpisu vrátí kartu a vydá kopii účtenky.
Přehled obvyklých výmluv a problémů, se kterými se můžete setkat:
- Platby kartou příjímáme jenom od částky XXX korun výše. Naše banka menší platby nepřijímá. Není to pravda, obchodníci mají výslovně zakázáno znevýhodňovat zákazníky platící kartou minimální výší nákupu, účtováním přirážek a podobně. Osobně jsem platil kartou částku 1 Kč a proběhlo to zcela bez problémů. S kartami umí zacházet jenom vedoucí a ten tady teď není. To je sice pěkné, ale to je problém obchodníka, ne zákazníka. Pokud obchod prezentuje, že přijímá platební karty, musí být po celou jeho prodejní dobu přítomen někdo, kdo je umí přijímat. Karty nám teď nefungují. Stát se může, ovšem pokud z nějakého důvodu obchodník nemůže dočasně přijímat platební karty, musí to zřetelně označit stejným způsobem, jakým označuje, že karty normálně bere. Je tedy nepřípustné, aby vám to oznámila pokladní až po namarkování nákupu. Navíc jsou obchodníci s elektronickými terminály vybaveni i mechanickými imprintery, právě pro použití v případě výpadku telekomunikačních linek (například) a máte-li embosovanou kartu, musejí platbu přijmout imprinterem (žehličkou).
Důrazně doporučuji na svých právech trvat a v případě, že se vám obchodníkovo jednání nelíbí, si okamžitě stěžovat bance, která kartu vydala. Mám osobní zkušenost s tím, že karetní asociace na stížnosti reagují rychle a přísně a obchodníkům hrozí citelné peněžní sankce.
Ostatně, tento zápis píši pod dojmem nedávné příhody, která dokazuje, že trvat na svých právech se vyplatí. Pokladní jednoho velkého obchodního řetězce mi odmítl přijmout kartu ("Nám to teď nefunguje, musíte si to vybrat z bankomatu..."). Byl jsem tvrdý a neústupný a po nějaké době jsem skončil u ředitele. Poté, co jsem mu podrobně a důkladně vysvětlil, co všechno jejich firmě obecně a jemu osobně zejména provedu a kolik je to všechno bude stát, se na mne divně podíval a nechal mne s nákupem za asi 500 Kč odejít bez placení.