Že se rodiče učí pracovat s Internetem, aby mohli komunikovat se svými dětmi jsem už psal. Moji rodiče si také stěžují, že nevědí co dělám. Považuji za jaksi nadbytečné je informovat o svých činech, názorech a pocitech. Vše, co si přeji, aby se svět o mně dozvěděl, publikuji prostřednictvím Internetu. Tak nějak jsem si ovšem uvědomil, že moji příbuzní jsou zřejmě asi jediní lidé v celé dot-cz, kteří o mých webových stránkách nevědí. Tak teď už vědí a doufám, že si budou schopni tento příspěvek přečíst!
Předvčerejšek si zaslouží zápis do weblogu též tím, že jsem po dlouhé době zase uklidil své doupě. Došlo k tomu tak, že jsem začal hledat psa a našel jsem ho, jak spokojeně spí pod hromadou papírů.
Papíry jsem víceméně náhodně rozdělil do odpadkového koše a krabice s podklady pro účetnictví (věřím, že si s tím můj daňový poradce poradí ;-). Největší problém byl jako obvykle s kabely.
Moje počítačové kabely totiž trpí fixní ideou, že jsou rohožkou, takže bez ohledu na to, jak pečlivě je roztřídím a smotám, do rána ze sebe stejně upletou rohožku. Obávám se, že je to jedna z věcí, se kterými se prostě budu muset naučit žít.
Při této příležitosti jsem si také vzpomněl na své rodiče a podnikl krok popsaný o několik odstavců výše. Můj otec totiž svého času sháněl obaly na CD. Nemám sice nejmenší tušení, k čemu mu budou, protože AFAIK nedisponuje vypalovačkou, ale nějaké jsem mu poslal - ty co jsem různě našel po pokoji. Letmým odhadem jich bude něco okolo stovky. Docela by mne zajímalo, kde se tady vzaly a hlavně co se stalo s těmi cédéčky, co v nich měly být...
Výše uvedená fotografie zachycuje moji pracovnu "before and after". Publikuji ji zde zejména co historickou zajímavost, protože zobrazený stav (tj. prázdná pohovka i podlaha) nebude nepochybně trvat příliš dlouho. A také proto, že dala tomuto zápisu název. Když ji spatřila Mysh, tónem konferenciéra teleshoppingu reagovala slovy: "Předtím a potom! Rozdíl jasně vidíte!"